Udržování tradic v Radosticích


Informace z dění v Radosticích

Nová zvonička v roce 2015

V červenci 2015 byla na trávníku v blízkosti kapličky postavena nová dřevěná zvonička. Její postavení včetně projektu zajistilo a financovalo město Borovany. Dřevěnou konstrukci zvoničky vysokou 4,6 m stavěla firma Staving CB s. r. o. z Nové Vsi u Českých Budějovic, informace mi podali jednatel Pavel Němec a Zdeněk Vávrovský. Byl do ní umístěn náš původní bronzový zvon ulitý v roce 1946. Tento zvon byl vysoký 380 mm a vážil asi 42 kg. To provedl Rostislav Bouchal z Brodku u Přerova, výhradní dodavatel technického vybavení zvonů pro slavnou zvonařskou rodinu Dytrychovu. Zvonu se musela udělat dubová okovaná hlava - jařmo a nové kované jednoosé srdce zvonu s pěstí a výpustkou, aby se zvon mohl připojit na elektrický pohon. Zvon nyní zvoní na elektrický impulz vždy ve dvanáct a v osmnáct hodin. Celá zvonička včetně úpravy a osazení zvonu stála 294 000 Kč. Zvoničku vysvětil 8. srpna 2015 páter Ivo Prokop.

Oslava 630 let od první zmínky o Radosticích a 120 let trvání hasičského sboru - 29. srpna 2015

Oslava začala nástupem uniformovaných členů SDH před hasičskou zbrojnicí za doprovodu fanfár borovanských trubačů. Pásku před novou garáží pro vysloužilý historický hasičský automobil Praga RN z roku 1953 přestřihli místostarosta města Borovany Stanislav Malík a starosta našeho SDH Josef Havel. Poté byli za potlesku hasičů a přihlížející veřejnosti předány Medaile za věrnost Jaroslavu Mejdrechovi a Františku Mrázovi za více než padesátileté členství v SDH a Anně Staškové, která je nejstarší občankou a současně hasičkou Radostic.
Po předání ocenění se rozezněl zvon v nové zvoničce následovaný šumem křídel poštovních holubů, kteří byli před zvoničkou vypuštěni. V krátkém projevu nám starosta obce Bohumil Vacek popřál, aby se nám v Radosticích i nadále radostně žilo. Další slavnostní fanfára zazněla při kladení věnce k pomníku na památku spoluobčanů padlých v obou světových válkách. Vzápětí předvedl krásnou akrobatickou exhibici tým mažoretek Cheerleaders Sharks Ledenice. Nato hasiči nastoupili do trojstupu a v průvodu vedeném Pragou RN a členy oddílu mladých hasičů nesoucími hasičský prapor zvolna přešli do areálu pohostinství.
Po krátké přestávce na občerstvení pokračovala druhá část oficiálního programu sportovními ukázkami na louce vedle pohostinství. Tleskali jsme zápasníkům Aikido z Borovanského klubu, poté následovala ukázka štafety požárních dvojic provedená nejmenšími členy našeho oddílu mladých hasičů. Po nich představil své umění tým Taekwon-do Borovany, v němž jsme mohli vidět našeho Petra Burdu mladšího. Karatista Přemek Benhák se prezentoval kata sestavou a poslední sportovní výkon předvedli opět naši mladí hasiči a to požární útok a stáčení hadic na rychlost. Během sportovních ukázek mezi nás přijeli členové lukostřelecké skupiny Trefa, kteří nejen že předvedli lukostřelbu, ale všem zájemcům vysvětlili střeleckou techniku a byli nám celé odpoledne k dispozici, abychom si i my mohli vyzkoušet svou lukostřeleckou šikovnost.
Když do dvora pohostinství přestalo pražit slunce, předal radošťákům starosta města Borovany Petr Jenkner prapor Radostic navržený občany ve spolupráci s heraldikem Ing. Milanem Daňkem. Můžeme být hrdi, že po 630 letech má naše osada svůj znak a vlajku. Ve společném proslovu oba přední zástupci Borovan doktor Malík a inženýr Jenkner poděkovali v nepřítomnosti Jiřímu Eiblovi za dlouholetou skvělou práci odváděnou ve funkci starosty Radostic. Této slavnostní části odpoledne se zúčastnil i pan František Kadlec, autor brožury Pohledy do historie Radostic.
V podvečer k nám zavítali členové Janáčkova kvarteta z Brna, kteří třemi precizně provedenými skladbami povznesli naše duše až k nebi. Nebylo náhodou, že se toto mimořádné hudební těleso v Radosticích objevilo, neboť primarius Miloš Vacek zde má své rodinné kořeny. Po nich následovala další hudební produkce – skupina ZUŠ Borovany vedená panem Ubanem a poté nás do pozdních nočních hodin bavil radostický muzikant Jan Kříha se svým kamarádem.

Během celého odpoledne byla v sále otevřena výstava, na které měl každý návštěvník možnost prohlédnout si fotografie od začátku minulého století až po současnost. Pečlivost a poctivá příprava organizátorů se projevila i v tom, že byly volně k dispozici lupy, aby bylo možno si lépe prohlédnout nejstarší černobílé fotografie. Většina z nás mohla na fotografiích poznat nejen vzhled vesnice v průběhu let ale i své předky a sousedy defilující v hasičských uniformách při různých slavnostních příležitostech jako například při svěcení kapličky, odvodech rekrutů nebo hraní ochotnického divadla. Naše obec má bohatou kulturní tradici, na kterou hrdě navazujeme i touto oslavou, K nahlédnutí byly kromě fotografií kroniky SDH, čtyři kroniky oddílu mladých hasičů, přílohy ke kronikám obce a pamětní kniha. Kromě kronik, které byly umístěny na stolech s židlemi, aby si je každý zájemce mohl v klidu prohlédnout, zde bylo ještě pět velkých nástěnek. První prezentovala články a fotografie z činnosti oddílu mladých hasičů, na druhé nástěnce byly nejstarší fotografie obce a občanů zhruba z let 1918 do roku 1985. Na třetí nástěnce byly fotografie z oslav výročí 100 let trvání sboru v roce 1995 a dále pozvánky na hasičské bály a plesy z let 1899 až 2008. Vystaven byl i jediný dochovaný meziválečný putovní hasičký pohár z roku 1937 a další poháry z hasičských soutěží od roku 1977 do současnosti. Velkou pozornost budily tři zarámované diplomy z roku 1932 a 1948 pro tehdejší hasiče Josefa Staška, Václava Chrástku a Štěpána Švehlu. Další stoly a nástěnky byly věnovány místním sportovcům. Na první zapůjčil své medaile a diplomy čtrnáctiletý Petr Burda, který od šesti let trénuje bojové umění taekwon-do. Mnoho místa zabraly medaile a diplomy karatisty Přemka Benháka, medailí bylo více než padesát a to je Přemkovi teprve patnáct! Další nástěnku zaplnily fotografie a diplomy střelkyně ze vzduchové pistole Michaely Musilové včetně průkazky závodnice Letních olympijských her v Pekingu z roku 2008, kde Michalka soutěžila. Posledním sportovcem, jehož diplomy a poháry jsme si mohli prohlédnout, je boxer Zbyněk Jech, který svoji aktivní sportovní dráhu ze zdravotních důvodů ukončil.
Na co se dívat bylo i na parkovišti před hospodou. Kromě naší Pragy RN z roku 1953 zde stála trocnovská stříkačka pro koňský potah s nápisem Záluží 1937 a historický hasičský automobil Praga 1929, kterým na pozvání přijeli dobrovolní hasiči z Trhových Svinů. Ve dvoře si zájemci mohli u stánku koupit výše zmíněnou brožuru Pohledy do historie Radostic, hrnečky s radostickým znakem a datem 1385, menší a větší samolepky s novým radostickým znakem. Trochu se na oslavě vylidnilo před sedmnáctou hodinou, kdy většina přítomných využila možnosti prohlédnout si interiér radostické školy, která nyní slouží jako volnočasové zařízení budějovické školy pro sluchově postižené děti. Dvě skupiny provedla Marta Slomková a velká účast místních i přespolních ji překvapila a potěšila. Navrátivší se z exkurze ve škole si mohli nechat pomalovat obličej nebo vykreslit tetování u stánku fungujícím celé odpoledne před hasičskou klubovnou. Tuto možnost využila většina dětí a tak se měly Adéla Jechová a Zuzana Dvořáková co ohánět.
Během celého odpoledne mohli účastníci za symbolický příspěvek ochutnat pečené sele a žízeň zahnat kromě jiného budvarskou desítkou nebo jedenáctkou. Pivo nám na oslavu daroval Budějovický budvar n. p., který v letošním roce slaví stejné výročí jako my hasiči – 120 let od založení.
Oslava se velmi vydařila, navštívilo ji více než 200 lidí nejen místních, ale i z okolních vesnic. Na její přípravě a průběhu se podílelo přes 90 účinkujících a organizátorů, finančně i materiálně nás podpořilo město Borovany. Ti všichni si zaslouží velké poděkování. Stejně tak to cítil i radostický starosta Bohumil Vacek, který v neděli po oslavě v místním rozhlase poděkoval všem, kteří se na jejím zdárném průběhu podíleli, i všem občanům, kteří hodiny vynaloženého úsilí a práce organizátorů odměnili svoji hojnou účastí.

Nové zásahové vozidlo pro SDH - 13.3.2011

V neděli 13. března nastal dlouho očekávaný den, na který se těšili všichni členové jednotky sboru dobrovolných hasičů Radostice. V ranních hodinách se sešlo pět členů, aby se vydali pro nové zásahové vozidlo Avia DA12-L1Z ...

Celý článek naleznete v kapitole hasičský sbor.

Nová osadní kronikářka

Od ledna 2011 mají Radostice novou osadní kronikářku, paní Jitku Havlovou. Střídá v této funkci paní Růženu Tůmovou, která kroniku Radostic vedla svědomitě dlouhé roky. Za její práci patří proto poděkování a zároveň přejeme nové kronikářce paní Havlové mnoho zdaru! Podněty nebo fotografie jí můžete zasílat na e-mail jitkahavlova.1@seznam.cz.

Zásahová jednotka SDH Radostice v roce 2010

Naši hasiči se v únoru uplynulého roku zúčastnili kurzu záchrany tonoucího na vodní hladině nádrže Lipno. Tento výcvik proběhl pod vedením Vodní záchranné služby Český Krumlov ....

Celý článek naleznete v kapitole hasičský sbor.

Podzimní kolo hry PLAMEN 30.10.2010

V sobotu 30. října 2010 zajišťoval SDH Radostice podzimní kolo soutěže mladých hasičů PLAMEN. Chladné a větrné počasí příliš dlouhému pobytu venku nepřálo a tak děti i dospělí brali za vděk pobytem ve vytopeném sále místního pohostinství, kde probíhaly drobné soutěže pro zabavení ....

Celý článek naleznete v kapitole hasičský sbor.

Oslava 625 let založení obce a 125 let SDH v Radosticích 28.8.2010

Poslední srpnovou sobotu roku 2010 si radostičtí občané připomněli 625 let od první písemné zmínky o obci, 125 let trvání haičského sboru a 100 let od postavení školní budovy v obci. Akci na oslavu těchto výročí připravili radostičtí hasiči formou ukázek současné činnosti sboru v součinosti pro tento účel s hostující technikou.

Celý článek a fotografie naleznete v kapitole hasičský sbor.

Hasičení na půl cesty 4.7.2009

V sobotu 4. 7. 2009 se konal již DESÁTÝ ročník oblíbeného klání dobrovolných hasičů nazvaného HASIČENÍ NA PŮL CESTY.
Více o jeho průběhu, soutěžních disciplínách a o tom, jak to vlastně nakonec dopadlo a komu letos připadl putovní pohár si můžete přečíst v kapitole hasičský sbor

Masopust 21.2.2009

V sobotu 21.2.2009 byl u nás tradiční masopustní průvod. Koledníci si krásné nové krepákové růžičky na kloboucích obalili igelitem proti dešti. I caperdové měli úplně nové ošacení a přibyl i tzv. "Moučnej" celý v bílém. Sychravé počasí nic neubralo na maškarním veselí. Za mládeneckou koledou jako vždy vyrazila koleda ženská - slaměnná. Letošní průvod doplnila i uklízecí četa sestavená ze 4 mistrní svého oboru a chodící Evropa s cukřenkou.

Hasičení na půl cesty 2008

V sobotu 7. června 2008 se od 13.00 hod. konal v areálu Jana Žižky z Trocnova další ročník Hasičení na půl cesty. Více o jeho průběhu, soutěžních disciplínách a o tom, jak to vlastně nakonec dopadlo a komu letos připadl putovní pohár si můžete přečíst v kapitole hasičský sbor. Zároveň jsou zde i zajímavé fotografie.

Dětský den 1.6.2008

V neděli 1.června se za krásného letního počasí konal na fotbalovém hřišti dětský den plný zábavných her pro děti. Byli zde i dobrovolní hasiči s hasičským autem, děti si mohli vyzkoušet stříkat s jejich technikou a mohli se podívat do auta. V různých soutěžích dostávali penízky, kterými mohli platit v obchůdku u pani Švehlové nebo si mohli vytočit na kole štěstí nějakou odměnu. Střílelo se z praku, malovalo se, házely se kroužky a penízky do kýble s vodou, prolézalo se rourama, spojovaly hadice a lezlo po provaze. Ke všemu hrála hudba, tatínkům se točilo pivo a nakonec si děti opékaly buřty. Krásný den ukončila bouřka, která zchladila horký vzduch. Snad si děti svůj den krásně užily a mohou se těšit zase na příští rok.

Masopust 2.2.2008

V sobotu 2.2.2008 byly jako každý rok Radostice plné masopustního veselí. Slibovaný déšť se nekonal a obě dvě koledy - zelená mládenecká a slaměná dívčí opět nezklamaly. Nezklamali ani obyvatelé, kteří byli připraveni všechny štědře pohostit, za což jim patří dík. I večerní merenda byla plná legrace. Velké poděkování patří i muzikantům, kteří celý den hráli mládenecké koledě a dokázali ještě dlouho skvěle hrát a zpívat na večerní zábavě.

Internet v místní knihovně

Od 1. července je v lidové knihověn v provozu nový počítač. Pro čtenáře je k dispozici množství běžných programů, zdarma přístup k Internetu a za poplatek 2,- Kč/list i barevná tiskárna. Knihovnice Jitka Havlová zve všechny stávající čtenáře i ty nové také k prohlídce rozsáhlých obrazových příloh obecní kroniky. Přijďte každé pondělí po 18.00 hodině!

Masopust v Českých Budějovicích 2006

Již 16. tradiční masopustní koledu v Českých Budějovicích tentokrát zpestřila i radostická ženská slaměná koleda.

28. února 2006 se na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. sešly ke společnému masopustu koledy z několika jihočeských obcí. Mezi pravidelnými účastníky nemohla chybět pořadatelská mládenecká koleda z Doudleb a její maškarády, folkový soubor Furiant s maškarami, koledníci folkových souborů Malý Furiant a Úsviťáček, doudlebští dělostřelci a také staročeská koleda z Ločenic. Radostické "slaměné" koledovaly jako doprovod mečové koledy JSPT Úsvit.

Z organizace průvodu byly radostické kolednice trochu vyvedené z míry, zvlášť když rychtářka Dana ani nemohla primátorovi Tettrovi sama představit koledu. Slaměná totiž většinou vystupuje jako doprovod, loni byla doprovodem šavlové koledy slaměná z Doudleb, která ovšem není tak pěkná, je totiž mužská. Koledovat s oblíbenou mečovou nakonec ale nebylo tak špatné, společný tanec před Masnými krámy sklidil úspěch. Podívat se na budějovickou premiéru přišlo i dost Radošťáků, což od nich bylo velmi solidární. Průvod kolednic končil (jak jinak) v hospodě, kde bylo přítomným uděláno poslední kolečko. Škoda jen, že nepřálo počasí. Vál studenný vítr a byla zima. Na zahřátí byla jen malá placatice od Jitky (nezklamala). Muzikanti z Doudleb, kteří kolednice doprovázeli, sice hráli moc hezky, ale bohužel jsou zvyklí hrát z písniček více slok než jednu. Chvílemi tedy neznalost druhé sloky zachraňovalo nevinné "laj laj, hudlaj hudlaj", v úplné nouzi spolehlivě pomohlo hlasité výskání (možná to mohlo působit i jako bujaré nadšení, což je jen dobře :-). Jestli se Radostice zúčastní masopustu v Budějovicích i příští rok je zatím ve hvězdách, jisté však je, že první zkušennost mají za sebou a byla by jim určitě k dobru.

Setkání rodáků a přátel obce 2003

Poslední červnovou sobotu byly Radostice svědkem setkání rodáků po dlouhých dvaceti letech.

Vzhledem k omezeným prostorám v sálu pohostinství bylo nutné omezit i věkovou hranici pro účast na slavnostní schůzi nad 50 let. Celkem bylo osloveno a pozváno 180 lidí, z nichž 120 účast potvrdilo.
Od 13°° hod. probíhala prezentace zúčastněných. Každý jednotlivec či dvojice obdržela publikaci s výňatky z kronik zachycující zkrácený vývoj obce a Pamětní list s vyobrazením opravené radostické školy. Tak jak účastníci přicházeli, tvořily se hloučky, kde se navzájem vítali, upomínali se kdo je kdo, kde žije, jak se daří. Setkání byla často velice dojemná. Vždyť se mnozí rodáci neviděli od školních let.
Kolem 14°° hod. se větší část účastníků vydala na prohlídku obce. Vše bylo volně k nahlédnutí, zájemci si prohlédli rekonstruovanou budovu školy, kterou většina z nich kdysi navštěvovala. Cestou se průvod zastavil u pomníku padlých z obou světových válek. Za asistence uniformovaných hasičů byla položena kytice k uctění památky obětí. V budově osadní rady byla připravena výstava obecních kronik a doplňků. Řada účastníků si se zájmem v kronikách zalistovala a hledala zmínky o svých rodinách a předcích.
V 16°° hod. byla zahájena v sále místního hostince slavnostní schůze. Po uvítání všech přítomných promluvil starosta MěÚ Borovany PhDr. Malík a radostický osadní starosta pan Jiří Eibl. Po nich oslovil přítomné jeden z rodáků pan Jan Vacek uměním jemu vlastním. Zahrál na housle a bylo to pohlazení na duši. Po společném přípitku byla podána společná večeře. Od 18°° hod, hrála pro účastníky setkání, ale i pro ostatní, též pozvané radostické občany a chalupáře, dechová hudba Hájovanka. Kdo si chtěl v klidu popovídat, využil nově zbudovaného zastřešeného venkovního posezení.
Celé setkání bylo velice družné a veselé, což dosvědčuje i to, že poslední hosté odcházeli kolem 3°° hod ráno ... Z ohlasu účastněných je zřejmé, že se setkání moc líbilo a kladně bylo hodnoceno i celé zajištění. Zdařilá akce nebyla dílem jen několika jednotlivců, ale celého širokého kolektivu. Těm všem patří dík. U dalšího setkání, na které snad Radostice nebudou muset čekat dalších dvacet let, proto nashledanou!

Datum konání: 28.6.2003, text (zkráceno a drobně upraveno): Josef Havel (člen organizačního výboru)

(Ne)pravidelné akce

Dětské dny

Tradiční pořádání dne dětí bylo obnoveno radostickým Svazem žen a Sborem dobrovolných hasičů počátkem 70. let. Hned napoprvé byla akce velmi úspěšná a užili si i dospělí - v podvečer se konalo fotbalové utkání Svobodní x Ženatí a večer následoval pro děti táborák a pro ostatní k tomu i soudek piva. V dalších letech se vydařený dětský den opakoval. Konával se nejprve na dětském hřišti, později se přesunul na náves, kde je víc místa. V roce 1980 už ho doprovázela i hudba z opraveného rozhlasu. Mezi klasické soutěžní disciplíny patří střelnice, házení kroužky nebo na plechovky, střelba z praku, skákání v pytlích, rybaření, a pak jedna speciální - prokousávání se do středu "maxikoláče", kde je zapečená mince (dřívě pěti- , dnes desetikoruna). Kdo se k ní prokousá první, tomu náleží.
Dnes, kdy je v Radosticích zase o něco více dětí, jsou dětské dny vítaným začátkem (někdy i koncem) letních prázdnin. Na popud dobrovolných hasičů se pro děti pořádají i branné hry, odpolední diskotéky, či oslavy konce prázdnin. Během uplynulých let pro děti na návsi přibyly klouzačky a prolézačky, plánuje se přesunutí stávajícího dětského hřiště od hlavní silnice na místo bývalé nádrže "U Sladů" uprostřed návsi, která byla postupně zavezena a zatravněna.

Hasičské akce

Dobrovolní hasiči v Radosticích jsou zastoupeni více než čtvrtinou obyvatel a i to je důvod, proč patří mezi hlavní organizátory společenského života. Téměř nepřetržitě od konce předminulého století se konají tradiční zimní plesy s tombolou, záhy na to maspopustní koleda s večerní maškarní merendou a na podzim pak nepravidelně i posvícenská zábava. Mimo soutěžních dnů pro děti jsou zpestřením léta i hasičské soutěže a cvičení, v posledních letech přibylo i oblíbené Hasičení na půl cesty v trocnovském památníku. Sboru hasičů v Radosticích je věnována samostatná kapitola.

Udržování tradic v Radosticích

Masopust

Masopustní tradice se v Radosticích udžovala s přestávkami během celého minulého století. První zmínky o maškarních průvodech se objevují v kronice obce a kronice Sboru dobrovolných hasičů Radostice. Historii masopustu a jeho tradičnímu průběhu je věnována samostatná kapitola.

Velikonoce

Velikonoce, největší křesťanský svátek, si obvykle připomínáme mnohými zvyklostmi a tradicemi, které se liší kraj od kraje. Z klasických zvyků, mezi které patří koleda, polévání vodou, barvení vajíček nebo pletení pomlázky se v Radosticích zachoval ještě zvyk jiný - řehtání. Chození po vsi s řehtačkami, nebo také drnkačkami má být symbolem Jidášovy zrady - odtud se tomuto zvyku někdy říká "honění Jidáše". Kdysi probíhalo tak, že jeden z chlapců představoval Jidáše (ten nejzrzavější) a ostatní ho honili s řehtačkami po vsi. Řehtání také mělo nahrazovat v obci zvony, které před Velikonocemi "odlétají do Říma". Na Zelený čtvrtek se v poledne děti sejdou u místní kapličky se svými řehtačkami a vyrazí po vsi. Průvod vede většinou nejstarší z nich, tzv. král. Obejdou ves a vrátí se domů. Totéž se opakuje v podvečer a na Velký pátek - ráno, v poledne a znovu večer. O Bílé sobotě ráno, kdy jdou naposledy, obcházejí dům od domu a koledují. Tato koleda je trochu odlišná od té klasické o Velikonočním pondělí, která patří k nejrozšířenějším obyčejům. O Bílé sobotě děti dostávají kromě laskominek a vajíček hlavně peníze, které střádají do společné kasičky. Peníze si nakonec děti mezi sebe rozdělí podle toho, jak chodily řehtat během uplynulých dní. Při této koledě odříkávají děti za hlasitého řehtání klasickou básničku:

"Hody, hody, doprovody,
 dejte vejce malovaný.
 Nedáte-li malovaný,
 dejte aspoň bílý,
 slepička vám zítra ráno
 snese zase jiný."
	

"Honění Jidáše" se zúčastňují povětšinou malé a nejmenší děti ze vsi, pro starší koledníky (bez rozdílu věku) je vyhrazeno stejně jako jinde Velikonoční pondělí. Průběh této koledy není nutné nějak zvlášť popisovat. Výslužka v podobě vajíčka při ní není to nejdůležitější, mnohem větší odměnou pro většinu koledníků je výprask, který uštědří ženám a dívkám. Na tuto koledu by se však mělo chodit jen k těm lidem, které známe (sousedi, příbuzní, přátelé). Kdekoli venku si však dívka nemůže být před šlehnutím pomlázkou jistá. Pořádný výprask ji ale podle tradice zachrání po celý rok od nemocí. V Radosticích tradici Velikonočního pondělí poctivě udržují "naši Pražáci" pan Včíslo a pan Roháč.

Stavění Máje

Stavění máje je velmi stará tradice udržovaná především v jižních Čechách a na Slovácku. V předvečer 30. dubna se svobodní mládenci vypravovali do lesa, aby usekli co nejvyšší strom, ze kterého vznikla májka. Strom se oklestí a vršek se ozdobí věncem. Po postavení máje se pak celou noc musí bedlivě hlídat, protože chasa z okolních obcí si dělá zálusk na její podříznutí, což je pak velká ostuda.
Dnes sice takzvanou májku nestaví jen svobodní chlapci, ale pomáhá celá mužská část obce, ale tento tradiční symol jara je přesto jakousi výzvou pro ty svobodné. Děvčata ozdobí vršek stromu fáborky z krepáku a chlapci využívají prvního májového večera k políbení pod rozkvetlou třešní. Podle tradice totiž dívka, která není na 1. máje políbená, do roka uschne.
Se stavěním májky souvisí i pálení čarodejnic a to proto, že o prvomájové noci mají největší moc zlé síly. Lidé dříve věřili, že v povětří poletuje spousta čarodejnic a že této noci se slétají na sabat. Na ochranu před nimi se na vyvýšených místech zapalovali ohně. Postupem doby tedy vzniklo ono "pálení čarodejnic". Spojením obou tradic se oheň začal zapalovat u postaveného Máje. Dříve mladá chasa zapalovala ohněm košťata a ty pak vyhazovala vysoko do vzduchu. Ta, která neshořela, se zapichovala do zelí jako ochrana před housenkami.

Mikulášská obchůzka

Pro většinu lidí začíná svátkem svatého Mikuláše vánoční čas. Podle lidové víry sestupuje v předvečer svátku Mikuláš z nebe na zem, aby obdaroval hodné děti dárky. Arcibiskup Mikuláš z Myry byl skutečnou historickou postavou, svatým byl prohlášen pro své dobré skutky a údajnou nesmírnou štědrost. Zvyk mikulášských obchůzek vznikl z dávné klášterní hry, při které představitel Mikuláše s dlouhými bílými vousy, odděný do pláště s kapucí a nesoucí biskupskou berli, obdarovával děti dárky. Mikuláše na cestě doprovází čerti, jakožto představitelé pekla (zla) a andělé jako strážci nebe (dobra). Tak je zajištěna rovnováha zla a dobra na zemi.
V Radosticích je mikulášská tradice udržována velmi čile, v minulosti se pravidelně konaly i mikulášské besídky pro děti, od kterých se bohužel časem ustoupilo kvůli nedostatku dětí. Dnes už je ve vsi zase dětí dost a povyk čertisek s řinčením řetězů je pro ně každoročně zpestřením předvánočního čekání... Mikuláš se svou družinou obchází ves chalupu po chalupě, kde jsou děti a poté končí svou cestu - kde jinde, než v hospůdce ...

Rozsvěcování vánočního stromu

Teprve nedávno byla zavedena nová krásná tradice, a sice první rozsvícení vánočního stromu na návsi v předvečer 1. adventní nedělě. Strom zdobí velké množství vánočních ozdob z papíru i jiných materiálů, které na svých schůzkách vyrábí děti z oddílu mladých hasičů. Po rozsvícení se zpívají koledy a připraveno bývá pro přítomné i občerstvení v podobě čaje, punče a dalších dobrot.
V neděli 6. prosince 2015 zasadily děti z oddílu mladých hasičů s některými rodiči na návsi malý stříbrný smrk. Až za pár let trochu povyroste, nahradí pro předvánoční zdobení ten současný, nyní dosahující výšky přes 4 metry.

Silvestrovská vatra

Konec roku 1999 a nástup nového století i tisíciletí se očekával někde s nadšením, jinde s rozpaky. "Konec světa" se naštěstí nekonal, v Radosticích se ale rozhodli rok 2000 přivítat velkolepě. Uprostřed návsi se poslední den v roce rozhořelo několik velkých pochodní a uprostřed pomyslného kruhu vysoká hranice. U té se před půlnocí sešlo přes 50 lidí ze vsi ke společnému přivítání Nového roku, nového století a nového tisíciletí. Kdo přišel, nelitoval. Lidé si zahřáli nejen tváře, ale hlavně dušičku. Pozdravili se, popovídali, připili na zdraví a slíbili si, že se tu za rok sejdou znovu. Díky mimořádnému úspěchu svůj slib splnili a od té doby se Silvestr na návsi každoročně opakuje. Vznikla tak malá radostická specialita - tradice Silvestru pod širým nebem.

Copyright © SOFI, 2006 - 2016
Kromě zřetelně uvedeného zdroje je obsah chráněn autorským právem a jakékoli kopírování je zakázáno.